Lepší foto se mi zatím nepovedlo, Bertíková před bleskem vždy zavře oči a bohužel zatím není tak ochočena, abych Vám poskytla její foto v mém náručí. Alespoň se stále máme na co těšit :-)

Většina koček a kocourů, kteří jsou u nás jen na kastraci, nedostává žádné jméno, jen v narkoze číslo do ucha. Jsou ale výjímky, jednou z nich je malá lumpačka se špatným dýcháním, která se díky tomuto podezření u nás zdržela déle. Její pracovní jméno je Hašlerka.

Naštvaná Hašlerka těsně po kastraci, v záchodku ležet nemusí, ale chce :-) Dnes už zmoudřela a leží vzadu na dečce

Její kastrace proběhla bez problémů, narkozu jí veterinářka píchla, když se mi schovávala v náručí. Je to v prvním plánu plachá, ale pak mazlivá a klidná kočička s mírně delší srstí a tak jsem ji hned nabízela nejen veterinářce, ale i praktikantům na klinice :-)

Část koček po kastraci již byla vypuštena zpět do lokalit nebo předána nálezcům. Další na zákrok čekají

velmi divoký kocourek, který čeká na kastraci

další kocourek, tentokrát pacifista

divoká kočička na kastraci

kočička po kastraci

drobná kočička, nejčerstvější "úlovek", který mi v neděli prokousl levou ruku

nemocná kočička se selháním ledvin

Kočička Knírka mne 13. března večer vystrašila zvracením a apatií. Druhý den jsme museli do Prahy a tak jsem měla strach ji nechat samotnou doma. Po telefonické poradě s veterinářkou, jsem jí zvýšila dávky některých léků a začala ji přikrmovat stříkačkou. Odjížděli jsme ráno, dostala všechny léky a navíc prášek na zvýšení chuti k jídlu a nezbylo než doufat.

Knírka na svém oblíbeném místě

Jak je Knírce dnes? Musí baštit hodně léků, ale zvracení jsem zatím zastavili. Jídlo si dá, jsou dny slabší a lepší a já jsem v pohotovosti a stále ji sleduji. Doufám, že nemá bolesti, často si řekne o mazlení, rády se duckáme svými čely a otíráme o čumáky .-) 

Knírka sólo

Za Fortecor pro Knírku děkuji paní Čmelové, tento přípravek ještě baští dvě kočičky se selháním ledvin, moc tedy za lék děkujeme. Paní Čmelová věnovala ještě další věci, ale o tom až v celkovém poděkování, které sepíši.   

Za přípravek Sanicell a Ipakitine děkuji MVDr. Vilémové.

Kocourek Kryšpín musel být po kastraci ještě několik dní v kleci. Bylo nutné doléčit jeho bolavou tlamičku po vytrhání zubů, počkat až se takto naučí jíst. Jakmile se tak stalo, byl ještě jednou odčerven a vypušten mezi ostatní. Mohu říci, že tři měsíce mé práce přinesly ovoce. Kryšpín se začlenil mezi ostatní, při krmení je opět mezi prvními, není to ten apatický vyhublý kocourek, který se držel stranou  a spával schovaný pod skříní. Doufejme, že jde o trvalý stav a že nás již nic nepřekvapí. Po náhlé smrti kocourka Žofíka jsem opatrná v optimistických závěrech.

Pro spánek si tentokrát vybral tu nejškaredší krabici :-) Ty jsou u nás populární, kočky v nich spí, hrají si a brousí drápky. Pak teprve směřují do koše.

Tolik asi k těm nejvážnějším případům. Ráda bych poděkovala všem, kteří na nás myslí. V současné době je u nás v léčení 22 kočiček, z depozita je taková malá kočičí nemocnice :-) Péče o tolik nemocných zabere hodně času a vezme dost sil, odchyty a kastrace neméně. Často jsem se k netu dostala až pozdě v noci a nebylo už sil psát. Také je mi někdy smutno nad některými kočičími pacienty a v takovém rozpoložení píši na net nerada. Minulý týden jsme diagnostikovali další kočičku se selháním ledvin, několik dní trvalo než se mi podařilo najít způsob, jak jí aplikovat potřebné léky, neboť nespolupracuje. Teď je její stav stabilizovaný. Stále nové a nové případy.

Jedna z dalších, tentokrát mazlivých pacientek

Kočička má zánět slzných kanálků, zánět tlamky a horních cest dýchacích, krvavý výtok z nosíku

ale mazlení čumák o čumák nemůžeme opominout :-) 

Snad jsem obsáhla vše hlavní, co zajímá naše příznivce. Poděkování všem, kteří stojí při nás a podporují nás, sepíši a bude prezentováno na těchto stránkách v nejbližších dnech . Stále prosíme o podporu, neboť jen náklady na veterinu dosáhly za březen do dnešního dne deprimujících 19 426 Kč! V rámci tohoto článku jsem chtěla podat zprávu o zdravotním stavu těch mediálně nejznámějších :-) a nejvážnějších marodů.    

Související články:

Prosba o převoz na veterinu

Kocourek Murri

Kocourek Murri - prosba o pomoc

Zlomenina kocourka Murriho

Kocourek Křižík

Krátká zpráva o včerejším převozu na veterinu

30. 3. 2009

Kočička Bertíková se během víkendu velice zhoršila, je apatická, smutná, nekomunikuje. Moje úsílí o zlepšení jejího stavu ve míjí účinkem. Přiznám se, že jsem unavená a bezradná. Netuším, co se děje a proč.  Pobrečela jsem si, nevím, kde brát stále sílu na to, že kdykoliv může zemřít kočička. Navzdory všemu mému úsilí zase stojím na velmi tenkém ledě.

Vypravěla jsem Bertíkové, že se díky dobrým lidem snad najdou peníze na Virbagen, dala jsem jí nový pelíšek, který daroval pan Polách, abych ji alespoň trochu potěšila.

Moc děkujeme. 

  V pondělí jde Bertíková k veterináři, ostatně jako další čtyři kočičky /3x kastrace, 1x vyšetření/. Mě nezbývá než věřit, že ještě najdeme nějaké řešení.  

Dále fotografie některých marodů, které znáte

Knírka u večeře

Křížík

Murri

Kryšpín

30. 3. 2009

Předcházejích pár řádek jsem psala v noci. Kočička Bertíková bohužel ráno zemřela. Nečekala jsem to, nechápu, co se zhoršilo a proč. Omlouvám se, nevím, co říci víc, nenacházím vhodná slova. Je mi z toho dost mizerně.

6. 4. 2009

Píši po týdnu, který byl velmi těžký. Knírka náhle začala chodit dokola, později toto chození přešlo v neustálé nutkání chodit. Následně jí opuchla tvář nad levým okem a místo rostlo. Přestala jíst a pít. Začala být nečistotná. Každý den nějaká děsivá novinka v jejím zdravotním stavu. Vše jsme připisovali postupující nádorové chorobě. Vrcholem všeho bylo to, že náhle nedokázala zavřít tlamičku. Zcela bezradná jsem se rozjela k veterinářce.

Veterinářka si Knírku prohlédla. Proč nad okem vznikl absces, to jsem nevěděli. Tlamička bohužel nebyla v křeči, jak jsem si myslela a tak vzešlo podezření na zlomeninu čelisti, ale nechápala jsem, kde by k ní Knírka přišla a hlavně v jejím případě by nebylo možné zlomeninu řešit. Rentgen a řešení bolestivého abscesu vyžadovalo mírnou narkozu a tak rozhodování bylo těžké. Měli jsme strach, že Knírka narkozu nezvládne.  

Jak jsme dopadli? Knírka dostala minidávku a usnula. Absces nad okem byl rozříznut a vyčištěn. Pak přišla řada na tlamičku. Paní doktorka s ní dlouho kroutila, stejně tak kroutila hlavou a na nic nemohla přijít. Už jsme plánovali rentgen, když tu se rozesmála a předvedla mi téměř aprílový žertík - Knírka nemohla zavřít tlamičku díky špatnému zapadnutí špičáku dolního k hornímu! Horní špičák doktorka s chutí vytrhla a zjistila, že odtud vede zhnisaný kanál do nosu Knírky.   

Knírka na fotu po zákroku vypadá dost děsivě, ale rozhodně se jí ulevilo.

Měli jsme s paní doktorkou velkou radost a doufám, že kus té radosti přenesu takto i na Vás. Vyřešili jsme absces, špatný zub, zánět a nefunkční tlamičku, ale příčinu neustálého chození a kroužení doleva neznáme. Knírka by musela podstoupit CT hlavy  a to v narkoze, což je moc riskantní a bohužel příliš drahé.

Ta věc v hlavě je drenáž a je nutno ji proplachovat dezinfekcí

Víkend byl velmi, velmi těžký.  Byly chvíle, kdy se Knírka ocitla zcela mimo sebe, seděla jsem u ní a čekala, že přijde konec. Byly chvíle, kdy docházela síla mě a její stav mne deprimoval, měla jsem pocit, že je ponižující a že trpí. Cítím však její vůli k životu, ona je opravdu mimořádně silná a tvrdohlavá. Bojuje a jak říká paní doktorka, tahle kočička to rozhodně nevzdává. Zatímco v sobotu byl jasný propad jejího stavu a seděla jsem u ní do rána do šesti, v neděli mne Knírka mimořádně překvapila. Sama se čistí, mírně se uklidnilo její neustálé chození. Je inkontinentní a zvykla si na koupání v lavorku s teplou vodou. Ráda leží mezi kočkami, v neděli se ubytovala v zimní zahradě a užívala si sluníčka. Jsou dvě ráno, ona leží a ještě nás čeká krmení a prášky. Možná koupání, to se uvidí. Jsem ráda za každý den pro ni, obdivuji její sílu, učím se od ní, cítím se vedle ní moc moc malinká.  

7. 4. 2009

Jsou dvě v noci a tak je konečně trochu klidu na krátkou zprávu. Knírka celý den ležela a spala. Nejprve jsem byla ráda, že se konečně uklidnila, pak jsem začala pochybovat o tom, zda to mohu považovat za pozitivum. Nechala se krmit, k žádnému náhlému zvratu k horšímu nedošlo. Vidím, že více vnímá okolí, reaguje na mé zavolání. Večer konečně byla na záchodku a tak jsem si oddechla. Mám strach z ochrnutí funkce vyměšování. Nedělní příšerný průjem jsme přibrzdili. Knírka vyhledává společnost jiných koček a během dne se jí líbí v zimní zahradě, kam svítí slunce. Jsem tomu ráda. 

společnost Knírce vyhovuje

9. 4. 2009

I v úterý Knírka jen polehávala. Když se však vydala na záchodek, tak na zpáteční cestě narazila na misku s granulemi. Dříve by jí prošla, ale tentokrát se zastavila, pochopila, o co jde a pokusila se nějakou granuli sníst. Nedařilo se, nedokázala granuli vzít do tlamičky, ale tato změna mne zaujala. Napadlo mne, že se jí již omrzelo krmení stříkačkou a tak jsem vyrobila kuličky z masa vařeného kuřete a nakrmila jsem ji jako holoubě :-) Byla spokojená a dlouho se pak čistila.

Ve středu ráno jsem ji probudila, abych jí dala napít a její hlava byla již bez drenu, který si asi během noci vytrhla. Rána se ale hojí dobře, snad již komplikace nebudou. Během dne polehávala a pokud vstala, dokázala už i jít rovně. Také začala vnímat překážky před sebou, reaguje na kočky, které míjí nebo které k ní přistoupí. Velice překvapila, když se při chystání jídla zajímala o jídlo a pokusila se jíst. Vyfotit jsem Vám ji nemohla, kdybych běžela pro foťák, nemohla bych ji sledovat a po čase bych si myslela, že se mi to vše jen zdálo :-) Knírka se snažila uchopit kousky jídla a posunout dále do tlamičky. Nejprve jsem jí chtěla nakrnit, ale pak jsem ji nechala ať se pokouší, neboť ona si jen takto najde svoji netodu, jak se najíst sama. Pár kousků snědla a byla velice unavená, ale spokojená. Pak jsem ji ještě nakrmila já.  

Snad vás těchto několik řádků potěší. Obě se s Knírkou snažíme :-) I já bych si přála, aby se cítila dobře a ještě s námi pobyla. Už tak nechápu, jak zvládá život s nádorem velikosti mé pěsti, který ji tlačí v břichu.  

O ostatních nemocných napíši, jen zatím nemám fota. Murri se např. učí chodit, ale celé nám to komplikuje svojí plachostí.    

10.4. 2009

Kočička Knírka dnes ve 14, 40 náhle zemřela. Její stav se ráno velmi zhoršil. Zemřela se svém pelíšku, byla jsem u ní.