Vkládám pár fotek nemocné kočičky. Ačkoliv nejí sama, krmím ji stříkačkou po 10 ml každé dvě hodiny, její stav se mi podařilo stabilizovat, dobře dýchá, má zájem o okolí, je v dobrém vyživovém stavu. Více informací přinesu během čtvrtka, právě se mi totiž podařilo smazat krátký článek o ní  a tak proto alespoň pár fotek a krátká zpráva. 

Na fotkách se tváří vystrašeně, není na lidi zvyklá. Za fotky se omlouvám, je těžké jednou rukou držet micku a druhou fotit sebe a kočku.

12. 5. 2010

Micka dnes dostala vlastní pokojík. Díky své nemoci nemůže mezi ostatní kočky, musela by dožít v kleci. A tak jsem vyházela vše z malé skladovací místnosti, místnosti, kde bylo krmivo, stelivo, léky, pelechy a další potřebné věci. Micka má i slušný výhled z okna a dostatek slunka /okno je na JZ/ a několik pelíšků na regále, kde byly konzervy. Pondělí a úterý jsme měli krizi, rozhodla se, že nebude jíst a umře. Odmítla jsem toto její přání respektovat. Dnes to bylo trošku lepší. V novém pokojíku vše prošmejdila a proti jídlu sic protestovala, ale přestala na mne hrát :-) komedii s blinkáním. Referát o ostatních nemocných teď nepodám, je půl jedné v noci, čeká mne ještě polapení divokého kocoura, který musí zítra na veterinu a další adeptky, se kterou to snad půjde snáz. Pak budíček v sedm ráno a směr Brno, návrat kolem půlnoci. Je to již třetí výlet na veterinu tento týden, a tak už ani nevidím na obrazovku :-)

14. 5. 2010

Včera jsem přijeli domů kolem 24.hodiny a smečka dala jasně najevo svoji nespokojenost - co místnost domu, to žádostivé oči. Zdeněk se nám pomstil zvracením s krví a tak jsme kolem druhé ráno řešili jeho problémy, zcela posrán byl Slečinka, který neudrží stolici, nemluvě o kočkách po kastraci, které si v pelíšku behěm dne vždy udělají neskutečný nepořádek. A před kočkami ani neutečete ven, neb tam čekají venkovní strávníci, jejichž počet se za dobu našeho pobytu zde úctyhodně rozrostl. Fungujeme jako místní non-stop občerstvení a ošetření.

Tento týden nejsem se sebou spokojena, žádný s akutních odchytů se nezdařil. Těhotná a někým vyhozená kočička stále běhá venku, budeme muset nejprve odchytit rušivého a agresivního kocoura, pak micku, která to potřebuje. Pro tuto hledám pečovatele, člověka, který může poskytnout kočičce místo a svůj čas. Veterinu a krmivo zajistím, koťata umístíme a matka pak přejde zpět do našeho depozita a bude umísťována. Umístění dospělé kočičky je problematičtější, s koťaty nikdy problém nebyl, pokud nejsou divoká. Jak řekneme, tak také uděláme, dobrovolník nemusí mít strach, že mu kočky zůstanou na krku :-)

Nepodařilo se také odchytit kocoura, který velmi hubne. Nejprve jsem si myslela, že za tímto jeho stavem jsou ledviny či infekce, ale z jeho pozorování si spíše myslím, že půjde o špatné zuby. Kocour se ale škaredě předvedl, já hloupá jsem jej nechtěla stresovat odchytovou výbavou a tak mám poničenou ruku a kocour pláchl. Samozřejmě věc tak nenechám, dávám dohromady fikaný plán na jeho polapení. Výsledkem tohoto týdne jsou jen čtyři kastrace, ošetření jednoho kocoura s abscesem po rvačce a jedna micka, které bylo nutno vytrhat všechny zuby. Micka se zotavuje dobře.

Zdeněk dnes již krev nezvrací a dokonce se najedl. Kočička s FIV se chová stále stejně, musím ji krmit, ale pije trochu sama a ráno vyrobila malý bobek. Má trochu problémy s levou zadní nožkou, myslím, že jde o problém oběhu či neurologický. Potřebovala by alespoň sono, ale máme strach ji převážet. Často ji škádlím a nutím chodit, ona by nejraději stále jen ležela a tak jí musím nějak zvednout náladu :-) a nutit k akci.  Mám zásadu, že před mickou, která je neléčitelně nemocná, která mi umírá, zásadně nesmím být smutná a nebrečím. Ať děláte cokoliv, maximem vašeho usílí je to, že se nemocná kočička cití o trochu lépe, že je s vámi ještě tento den, ale nevíte, co bude zítra. Víte však, že šťastný konec to nemá a situace se může obrátit kdykoliv. Pak je těžké příležitostně nesmutnit. Žádná z koček však net nečte a tak to můžu napsat sem. Lépe se mi pak hledá optimální cesta neznámými končinami.

Tento týden jsem měla zvláštní telefonát. Volala paní, která si od nás vzala kocourka v 2.pol. 90. let. Říkali jsme mu Pipin. Drobný mourek přišel na svět na ulici Josefská v mistě, kdy byl dlouho výkop kvůli budování podzemních kolektorů. Byla to doba, kdy v Brně nebyl útulek, kastrace kočky byla týráním, aktem proti přirozenému stavu věcí a jakékoliv počiny pro blaho toulavých zvířat byly veřejnosti podezřelé a pochybné.

Pipin byl divokým klukem ulice a pro mé dobré úmysly neměl pochopení. Dlouho mi odolával až jednoho dne...Šla jsem z přednášky a měla jsem trochu času a tak jsem si řekla, že se podívám v netradiční době na místo odchytu. Ačkoliv bylo na staveništi živo, Pipin byl na place a pohrával si s kamínkem. Tak jsem mu začala házet další a blíže a blíže ke mně. Lapnout a nepustit za žádných okolností, zdařilo se. Akce byla spontánní bez jakéhokoliv vybavení, byla jsem tedy notně dokousaná a toto temperamentní kotě bylo nutné dopravit do bytu asi 500m vzdáleného, kde by mi známá půjčila přepravku. Kotě řvalo a hryzlo o život, moje ruka krvácela, lidé se otáčeli, ale to nevadilo do chvíle, kdy se vynořily na obzoru dvě policistky. Neměla jsem obavy o sebe, ale kousavé kotě je "vzteklá kočka tzn. trpící vzteklinou a ohrožující veřejnost". Moje ruka notně krvácela a tak jsem opatně, aby kotě nepláchlo, svojí krví opatlala kotě jak to jen šlo a blížila se k policistkám. Ty projevily spoluúčast nad  kotětem, které právě asi utrpělo úraz a možná i šok a já jej nesu k veterináři...snad jej ještě stihnu zachránit a bude chudáček v pořádku :-)

16. 5. 2010

Micka se včera a dnes dokonce sama najedla. Dnes je více aktivní, vyžaduje mazlení, stále se přede mnou prdelí a to tak, že v zápalu vášně spadla i s pelíškem z poličky :-) V pokojíku jsem museli přitopit a tak si přisedla k topení. Teď dělá obchůzku pokojíku a kouká přes sklo ve dveřích na kočky

Při krmení včera večer v Brně jsem se opět pokusila dostat blíže k těhotné kočičce. Agresivní kocour její důvěru dost podlomil. V místě se navíc objevil velmi zanedbaný kocourek, dlouhosrstý zrzavobílý, ale v hrozném stavu. Mňoukal na mne a žadonil o jídlo, udržoval si ale odstup tři metrů ode mne a samozřejmě především od místních koček. Ten by ošetření u veta potřeboval, je hubený, kulhá na zadní nožku, celkově vypadá jako nezdravá a velmi nezadbaná kočka. A to si myslím, že jde o kocourka do jednoho roku stáří. Nikdy jsem jej v lokalitě neviděla, možná jej někdo vyhodil, možná si někdo pořídil atraktivní kočku a pak se o ni přestal starat.

Přikládám pár fotek z dnešního večera. Fotky jsou mizerné, ale velmi významné - kočička s FIV na nich sama jí :-) Tentokrát se jí zalíbila bohatá omáčka kapsiček Felix, které věnovala paní Korbičková. Moc děkujeme.

Kočky v krmících lokalitách za deště nepřišly ke krmení a tak z odchytů nic nebylo. Práce byla i tak, museli jsme vyspravit boudičky na misky z jídlem, do mnohých si našla cestu voda.

17. 5. 2010

Další důležité fotky - micka se sama najedla a pak se začala čistit :-) Od počátku léčby je to poprvé.

25. 5. 2010

Vkládám pár aktuálních fotek Emči, kočičky s neléčitelným onemocněním FIV.

1. 6. 2010

Přikládám foto dnes odchyceného kocourka s bolavou přední a zadní levou nožkou. Srší nadšením :-) Fota ostatních koček až zítra.