Vedle koček si k nám v minulosti našla cestu i jiná zvířata. Většinou se jednalo o psy, jednou šlo o mládě holuba a tady přináším fota "našeho ježka". Podařilo se nám jej tuto zimu zazimovat a ve velmi dobré kondici byl poslední víkend měsíce dubna vypuštěn.  

Našla jsem jej v misce s kočičími granulemi někdy v listopadu. Nereagoval, jak by měl. Přiznám se, že jsem nebyla nadšená. Před měsícem nám totiž zemřelo nalezené ježčí mládě. Našli jsme jej v neděli večer a v úterý v noci zemřelo. Tehdy jsem došla k závěru, že piplat nemocné kotě je vedle nespolupracujícího ježka podnikem s velmi dobrou perspektivou. Ještě mi neoschnul kapesníček a nebyly zapomenuty výčitky a bezmoc nad jedním ježkem a hle další kousek! 

Místo nálezu bylo nedaleko mého pracoviště, bylo pozdě večer, kolegové již doma a tak jsem směřovala tam. Hodlala jsem ježka zvážit a podle toho se rozhodnout. Neřeknu vám dnes, kolik váha ukázala, ale po dvou hodinách listování na netu a probírání všech informací, bylo rozhodnuto - ježek je na zazimování malý a tak bude u nás.  

Ježek se projevil jako gurmán. Z připraveného švédského stolu si vybral kočíčí granule Royal Cannin a moučné červy. Díky našemu stěhování jsme mu mnoho prostoru poskytnout nemohli, ale jemu na spaní zcela stačila velká výstavní klec pro psy vysypaná stelivem pro kočky se dvěma horami sena, ve kterých si udělal pelech. Vylézal jen na jídlo a o nějaké sblížení a jiné intimnosti jsem se nesnažila. Chtěla jsem jej vypustit v původním místě, neboť je pro kočky i ježky celkem bezpečné a pravidelný přísun krmiva je mnou zajištěn.  

S jarem začal ježek více běhat, byl zvědavý, komunikativní, klec nepostačovala jeho rozletu. Venku se mi u krmení objevila ježčí rodina čítající pět kousků. Bylo nutné našeho chovance vypustit, aby si všichni zůčastnění vyjasnili svá teritoria.  

Následovalo poslední vážení /843 gramů/. Ježek byl přemístěn ven na klidné místo i s částí svého pelechu a s granulemi pro první dny. Byl teplý večer. Kolem dokola všude voněly sady ......