Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vrnislav

15. 1. 2007

29. 8. 2006 v pozdních nočních hodinách škemral kocourek Vrnislav před branou mého pracoviště o jídlo. Na zádech měl strup a pod ním velkou kapsu plnou hnisu. Přišel se ukázat po třech měsících nepřítomnosti.

Doma se plně spokojil s pobytem ve velkém boxu, najedl se a usnul.

Ránu mu u veterináře vyčistili a sešili, ale nikdo z nás nechápal, jak Vrnislav k abscesu v těchto místech přišel. Kocourek pak bral antibiotika, záda se však hojila pomalu a i po zahojení bylo toto místo dost citlivé.

Po očkování se Vrňa ocitl v inzerci.

V depozitu se s kočkami sžil bez problémů, zdál se spokojený, ale postrádal temperament, neviděla jsem jej při hře či laškování s jinými kočkami. Někdy jsem při pohledu na něj přemýšlela, proč se rána tak dlouho hojila, zda za tím nejsou vážnější problémy.

Kolem 20. 11. jsme si poprvé všimli rozdílné reakce zornic jeho očí na světlo a do čtyřech dnů i barevných změn jednoho oka. Běžela jsem tedy k MVDr. Trnkové. Diagnosa uveitis a podezření na neléčitelné infekční choroby FeLV, FIP, FIV. FeLV a FIV vyloučil test. FIP zůstala viset ve vzduchu jako Damoklův meč. Léčba /antibiotika  a lokálně kortikoidy/ vedla ke zlepšení, jak zánětu tak celkového stavu kocourka, ale Vrňa mi stále připadal smutný. Jedl normálně, docházka na záchodek bez problémů, žádné prskání, kýchání, zvracení, jen byl smutný a na mladého junáka bez zájmu.

18. 12. se dostavily problémy se zadními končetinami. Vrňa se pokusil vyskočit na bedýnku od granulí, ale spadl zpět.

Další vyšetření ukázalo mimořádnou bolestivost bederní páteře a rozbor krve poukazoval na napadení organismu virem. Na rentgenu nebyl žádný nález. Kontrastní snímek by možná ukázal více, ale při vážném podezření na FIP jsme měli obavy z narkózy a stavu po tomto zákroku. Bylo tedy navrženo vyšetření magnetickou rezonancí. Výsledek tohoto nákladného vyšetření by ale v daném stavu i tak k operaci nevedl a pokud se jedná o FIP, operace by neměla žádného smyslu. 

Rozhodli jsme se tedy aplikovat prostředky proti bolesti a zánětu páteře a kočičí interferon. Přijali jsme diagnózu FIP s tím, že uděláme pro Vrňu vše, dokud bude mít ze života radost.

 

Je to možná absurdní, ale až od tohoto okamžiku jsme měli doma veselého kocoura. Vrňa mne vítal při příchodu z práce, provokoval ke hře a mazlení a pokoušel jiné kočky. Konečně jsem jej viděla hrát si s hračkou. Zadní část těla ovládal méně a méně, ale ani toto postižení mu však nijak nebránilo, aby si při dobré náladě nezaběhal bytem. Na záchod chodil sám a bez problémů, jedl s chutí. Dostával injekce interferonu a jednou za čtyři dny Rimadyl. 

13. 1. jsem jej po příchodu domů našla sedět u misky s vodou. Náhlá změna byla nedobrým signálem. Druhý den občas zvracel a nejedl. 15. 1. ráno byl zcela apatický, zvracení bylo silné a stav se zhoršoval každou hodinou, dostavily se křeče a bolesti.

Rozhodli jsme se pro euthanasii.

Obrazek

Chystali jsme s Vrňou vánoční stromek

 

Vrnislav si na tomto světě dlouho nepobyl. Narodil se na jaře roku 2005 toulavé kočce v zahradách kolem areálu mého pracoviště. Zvykl si docházet na místo, kde krmím a jako jediný ze strávníků se nechal ochočit.

     

Obrazek

Obrazek 

fotografie z doby, kdy jsme o chorobě nic netušili

Více o FIP zde

 

        

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Baghira

(azorek67@seznam.cz, 14. 9. 2009 12:49)

momentalne resim podobne problemy s mym kocoure Baghirou strasne zhubnul i kdyz ji normalne a pejda uz na obe zadni nohy veterinar ma podezreni na tutez nemoc nevim zda to je nakazlive mam jeste 7 kocicaku a 2 psy

pro Lucii

(Elen Maňasová, 20. 4. 2007 20:13)

Je obdivuhodné, co jste pro kocourka vše udělali. Škoda, že choroba poznamenala celý jeho krátký život. Udělala jste maximum a v závěru to nejlepší pro kocourka.
Zabolí, když uprostřed jara, uprostřed všeho toho pučení, květu a ptačího zpěvu, neběhá kočka radostně kolem vás, ale sazíte jí kytky na hrob.
K ochránci lze říci jen to, že nejvíce odborníků se vyskytuje v českých hospodách, na internetu ve věčných diskusích a v parlamentu :-)

pro ochrance

(Lucie, 19. 4. 2007 22:39)

Domnivam se, ze pokud nekdo napise takovy prispevek jako vy, tak o kockach a jejich nemocech nevi temer nic. Vzali jsme si dve mala a nechtena kotata ve veku sedm tydnu a u jednoho z nich se jiz po 14 dnech zacaly projevovat infekce a teploty. Po dvou mesicich leceni na ruzne chripky a virozy, jsme nechali udelat test-byl FeLv pozitivni. Kocourka jsme milovali cela rodina, na jeho lecbu jsme nesetrili casem ani penezi a castky sly do tisicu. Maleho jsem krmila, davala mu strikackou vodu a spoustu antibiotik,vitaminu, sirupu, ruferon...nemoc postupovala velice rychle a kdyz jsme chteli zacit lecbu virbagen omega, byl uz maly v konecnem stadiu nemoci...posledni dva dny nejedl, nepil, skovaval se za mikrovlnkou, spatne dychal a mel zasazene i oci. Byl naprosto apaticky a ze vseho uz unaveny. Bylo mu sedm mesicu a od svych dvou mesicu znal leky, injekce, vitaminy...teploty, silene horecky, prujmy atd.....rozhodla jsem se spolecne s manzelem, ze ho nebudeme trapit... a jako pani Elen jsem mu to taky slibila...nechala jsem mu pichnout injekci, celou dobu jsem byla s nim...jen ja a lekarka...kocourek
usnul...vzala jsem si ho a pochovala ho na nasi chalupe...v sobotu to bude mesic, kdy nam umrel...vsichni jsme ho milovali, ale vim, ze jsem pro nej udelala v te situaci to nejlepsi...nenechala ho trapit, chtel uz mit klid a pokoj a my jsme mu to doprali...proto vase, vzdy se da neco delat je zcela zcestne...a pani Manasovou asi vubec neznate...

Vážená paní "Ochránce",

(Marta Severová, 26. 3. 2007 11:31)

nedám na paní Maňasovou dopustit, protože ona dělá pro kočenky vše, co je v jejích silách. Obětuje jim mnoho, a to všehcno s láskou. Plně se ztotožňuji s názorem paní Vrané uveřejněným v diskusi. Vrnislav byl nádherný kocourek...

Haně Z

(Elen Maňasová, 13. 3. 2007 15:19)

nevím, zda jde o dotaz na mne či "ochránce".

poznámky

(Elen Maňasová, 13. 3. 2007 15:17)

Mé líčení je možná strohé a tak možná vyvolává pochybnosti. Pro ujasnění:
1/ diagnozu FIP jsme přijali po mnoha vyšetřeních a konzulacích s několika veterináři a samozřejmě s jinými kočkaři. Museli jsem postupovat s maximálním ohledem na kocourka, neboť po každém vyšetření byl vyčerpaný a problémy s páteří i celkovým ovládáním končetin se vždy zhoršily.
2/ magnetická rezonance není léčebná metoda, ale pouze diagnostická. Zjistili bychom, že Vrnislav má hmotu míchy postiženou virem, ale dále by stála před námi otázka, co dál. Žádná operace by nenahradila postiženou míchu za zdravou.
3/ proto jsme se rozhodli bojovat s původcem problému - s virem - pomocí Virbagenu /kočičí interferon/. Reakce na prvních pět dávek aplikovaných injekčně byla dobrá. Došlo i ke zlepšení krevního obrazu. Nikdy se nám sice nepodařilo kočku s FIP interferonem zachránit, ale rozhodně jsme věřili, že Vrnislavovi život prodloužíme.
4/ Vrnislav byl veselý a zdál se spokojený, ale jeho choroba se objektivně zhoršovala. Přestával ovládat i přední končetiny a léky neúčinkovaly jako na počátku. Nechci tuto část jeho života podrobněji opisovat. Každý člověk, kterému odcházel mazlík s neléčitelnou chorobou před očima ví, o čem bych asi psala. Jsem také toho názoru, že silné pouto není možné sdělit verbálně. Zůstává mlčení mezi řádky.
5/ když jsme Vrnislava vezli na veterinu, byl již v komatu. Názor na udržování kočky v tomto stavu při životě, jsem napsala. Slíbila jsem Vrnislavovi, že jej nebude nic bolet a tomuto slibu jsem dostála. Po celou dobu euthanasie jsem byli u něj, stejně tak jsem byla přítomna pitvy a měla možnost vidět, jak FIP naložila s jeho vnitřními orgány.
6/ i dnes je Vrnislav stále s námi. Stejně jako Piňa či Elvíra spí na zahrádce domu, ve kterém bydlíme.
7/ k euthanasii jsme přistoupili v posledních 4 letech vždy jednou ročně, což rozhodně necharakterizuje soukromé depozitum /nejsme útulkem/, "které uspává kočky". V předchozích pěti letech šlo pouze o jednu euthanasii. Znovu podotýkám, že k takovému rozhodnutí přistupujeme po všech vyšetřeních, konzultacích. Důvodem k tomuto kroku není pouhá nemoc, ani pozitivita kočky na jakýkoliv test, ale bolest kočky a utrpení v případě neléčitelné choroby.

Euthanasie

(Vendula, 13. 3. 2007 12:48)

Paní Maňasová ná podle mne dost zkušeností s kočičkami a dělá toho pro ně tolik, že jistě dokáže rozeznat, kdy kvůli našemu vlastnímu sobectví zvíře trpí a kdy je tedy třeba ho poslat do kočičího ráje.
Vrnislava je mi moc líto, byl to krásný kocourek.

To já se zase ráda poučím.:-)

(HanaZ, 13. 3. 2007 12:42)

Mě by zajímalo, jaké prostředky paní používá při léčbě klinicky nemocných koček s diagnózou FeLV a zánětů ledvin, s diagnózou FIP, popř. jaké diagnostické metody?

ZKUSILI TO!!!!!

(Vlaďka Vraná, Brno, 12. 3. 2007 7:42)

Nerada bych zažehla nějaký oheň, ale nemůžu se neozvat. "Ochránce", je vidět, že paní Maňasovou vůbec neznáte, potom byste tedy nemohla napsat to, co píšete. Máme od ní kocourka, který se k ní dostal v minutě dvanácté, byl na tom velice špatně a mnohokrát to vypadalo, že se nedožije dalšího dne, přesto to nevzdala a bojovala...teď je z něj chlapík, který má skoro 6kg, je bez větších zdravotních problémů a to všechno proto,že byla ochotná investovat peníze, čas a síly, aby se jej pokusila zachránit. A Kukulín je jeden z mnoha...Sleduju dění kolem jejích depozit a vězte, že vynakládá spoustu prostředků, veškerý volný čas a psychické a fyzické síly, aby pro jakoukoliv kočku udělala maximum a to i v případech, kdy by to spousta lidí vzdala a nechala kočku utratit, protože léčba by stála moc peněz nebo úsilí. Proto mě dokáže rozčílit, když člověk, který nemá ani odvahu napsat svoje jméno a schovává se za označení "ochránce", může o člověku, kterého nezná, napsat takovéto (s prominutím) žvásty! A tvrdit, že postup byl zbytečný a sobecký, když jste u toho nebyla a neznáte průběh nemoci a podrobnosti o kocourkovi, mi přijde sprosté! Omlouvám se ostatním za tuto reakci v místech, kde se má vzpomínat na kočičáky, kteří nás opustili, ale nemohla jsem jinak.

euthanasie

(Elen Maňasová, 11. 3. 2007 22:13)

Kocourek byl již v komatu, měl evidentně velké bolesti a křeče. Docházelo k selhání ledvin a dalších orgánů. Nechat jej ležet na kapačkách v tomto stavu a bolestech, a čekat až odejde sám, považuji za týrání.
Kočky neutrácíme, ale léčíme a pro každou z nich se snažíme udělat maximum, ať už je sražená autem, pokousaná psem, postřelená výrostky, dokopaná dětmi, otrávená či katastrofálně zanedbaná vlastním majitelem .
Pitva a histologické vyšetření orgánů Vrnislava /ledviny, játra, slezina, mizní uzliny, mícha/ prokázalo FIP.

Mohli jste to zkusit!!!

(ochránce, 11. 3. 2007 14:38)

to že jste ho nechali utratit je podle mě naprosto zbytečné a sobecké! Určitě se dalo ještě něco dělat! Také se starám o opuštěné kočky a nikdy jsem ještě žádnou kočku neuspala, za ta léta mi jich prošlo nad 500 a z toho umřeli 4!!!! 2 na FIP a jedna po zranění autem a ta třetí byla pokousaná psem!
Kočky, které k nám na veterinu nosili lidé uspat, jsem brala domů na léčení a vracela jsem je mnohdy do života-panleukopenie,kalicivirozy,ošklivé záněty ledvin či střev a jiné. To je opravdu perfektní "útulek" co utrácí kočky.