byla velice svéhlavá. Nikdo jí neporučil, vždy dosáhla svého. To by se samozřejmě dalo říci o každé kočce, ale u nás musí být určitý pořádek a systém a tak pokud já "zasyčím", každá kočka ví, že něco nesmí. Toto musí fungovat zvláště v situacích, které jsou pro danou kočku nebezpečné a to platí i pro ty kočky, které krmím venku. Tina nerespektovala nic, jen kousnutí do ucha. Zájemcům se nelíbilo její neočekávané seknutí a také její peskování ostatních koček. My jsme ji měli rádi, hlavně ať je zdravá.
Škoda, už s námi není nebo vlastně je, ale jinak. Umřela mi v posteli, seděla jsem u ní do páté ráno.

Měla jsem to štěstí její kožíšek polaskat toto léto.... byla to překrásná "řezníkova kočička"