Jako dítě jsem tahala domů kde jakou havěť a zvláště tu, která potřebovala pomoci. Můj otec, veterinář, byl tak nucen napravovat křídla raněným stehlíkům, holubům a pomáhat mnohé jiné drobotině, která na venkově nestála ani za řeč. Ale ani on nebyl žádný svatoušek - naši domácnost ve sledu několika let obývali vždy psi, které majitelé přivedli otci pro poslední injekci. A tak tyto nešťastníky na oplátku tahal domů s jasnou instrukcí - "máme psa".

Pak jsem odešla za studiem do města a mnoho let mi "žádné zvíře životní cestu nezkřížilo". Už se zdálo, že jablko padlo daleko od stromu, když mne při fotografické vycházce vyrušil kočičí řev. Řval budoucí Max - malý, slepý, okousaný hmyzem a mokrý ležel opodál řeky. Zpřevracel mi životní hodnoty a styl naruby, ale teprve kočka Myc, o tři roky později, mne pádně přesvědčila, že opuštěným a toulavým kočkám je třeba systematicky pomáhat. S filozofií - když se trochu uskromníme, zachráníme život kočky - jsem se vrhla do terénu.

Když se po letech s chladnou hlavou otočím, i tak mne zamrazí při vědomí, že kdyby člověk nezvedl zadnici a mysl k činu, zašla by nejedna kočka bídnou smrtí. Mrazí vědomí, jak velice jsou zvířata odkázána na nás. Mezi mou oblast zájmu sice patřily od samotných počátků kočky pouliční, kde se setkávám s jiným spektrem problémů a jinou podobou lidské nezodpovědnosti a omezenosti, ale tady bych ráda napsala o dvou mazlících, kteří měli své majitele. Je s podivem, jak lpíme na svém zdraví, pocitu bezpečí, zázemí domova a jak málo dokážeme někdy dostát podobným závazkům k těm, které jsme učinili součástí našeho světa a přinesli jsme si je domů, aby náš život dotvářeli.

Ťapka

Jejím domovem byl domek se zahrádkou nedaleko Brna. Sousedka jejího majitele jednoho dne zavolala s prosbou, že kočičku pokousal pes a ačkoliv ji majitel nechal zprvu ošetřit u veterináře, o její další zotavení se již nestaral a tak Ťapka běhá kolem domu s otevřenou ránou. Veterinářka v Brně na klinice mne nepotěšila - polámaná a špatně srostlá pánev, vykloubená zadní noha, a toto vše tři týdny staré. Nad kloubem zánět a kůže ztržená tak, že jej skoro obnažovala. Po vyléčení by se nad místem udělala plastika. Dále zlomená a špatně srostlá noha přední, ale zde se jednalo o zranění, ke kterému došlo již před rokem u téhož majitele. Výklad zakončila veterinářka předběžnou finanční kalkulací, ale na to už jsem se raději posadila. Nemocná Ťapka Ovázanou Ťapku jsem si odvezla domů. V následujících dnech nás měl čekat rentgen a pak operace. Její stav se komplikoval tím, že zúžená pánev způsobovala zácpu. Nikdo z nás nechápal, jak chodila kočička na záchod celé tři týdny. Ťapka musela na klystýr. Mezitím se stal zázrak. Paní, která se před nějakým časem na základě několika mailů rozhodla, že si k nám do Brna přijede pro kočičku, mi nabídla, že se o operaci Ťapky postará, a pokud to dovolí její stav, Ťapka u ní zůstane. Situaci již konzultovala s ortopedem v Praze, se kterým má velice dobrou zkušenost. Nezbývalo než souhlasit. Ťapka absolvovala mnohá vyšetření a zákroky. Její stav se velice zlepšil a ortoped konstatoval, že již může odejít do domácího léčení pod podmínkou, že bude přesně sledováno, kolik a co jí a jak chodí na záchod. Paní však neměla možnost kočičku oddělit od ostatních koček, a tak jsme se dohodli, že se vrátí k nám do Brna. Ťapka nás po návratu příjemně překvapila - zažívání a střevo již fungovalo normálně a rána se pomalu hojila. Ťapka v novém domově O nějaký měsíc později se pro Ťapku rozhodli lidé, kteří už od nás jednu micinu měli :-)

po nálezu

v novém domově

Evelina

Jednoho prosincového večera roku 2003 jsem měla telefonát, že krmičům začala na večeři chodit nová, těhotná kočička. Taková zpráva uprostřed zimy vám spát nedá.... Kulatý přírůstek měl tetování městského útulku, a tak nebylo složité zjistit více. Do útulku se kočička dostala na podzim roku 2002, byla kastrována, očkována a v prosinci si ji odnesla domů starší paní. Na jejím telefonním čísle mi jistý muž sdělil, že jeho matka odjela před časem do zahraničí. Když jsem se zeptala na kočku, zvážněl. Matka mu svěřila nejen byt, ale i péči o kočku, a ta prý utekla oknem. Na otázku, zda kočku chce zpět, jsem se dozvěděla, že "spíše ne". Po krátkém hovoru jsem jej požádala, ať mi dodá očkovací průkaz. Druhý den mne před dveřmi bytu čekala přepravka, malé šplhadlo, krytý záchodek, hračky, zbytek steliva a krmiva. Majitel očividně netoužil po osobním setkání. Všechny tyto věci si micina odnesla s sebou do depozita paní, která ji tehdy byla ochotna dočasně zaopatřit. Zde strávila Evelina Vánoce a první měsíc roku nového do té doby, než se objevila mladá žena s dítětem, která snila o mazlivé, přítulné a klidné micině. Šla se kouknout i na Evelinu a zřejmě si všichni padli vzájemně do oka, neboť za tři dny mi přišla sms, že kočička odjíždí do nového domova. Po prvních dnech se všichni sžili a zprávy v průběhu dalších měsíců nebyly důvodem ke znepokojení, spíše naopak. O to více mne překvapil telefonát na počátku tohoto roku. Majitelka se mi velice omlouvala, prosila o pochopení a o pomoc s umístěním Eveliny. Paní se pokoušela kočičce již delší dobu hledat domov sama, ale bez úspěchu. Sešli jsme se u ní doma - finanční a bytové problémy byly důvodem. Evelina se tedy přestěhovala k nám. Tu změnu jí nikdo z nás nedokázal rozumně vysvětlit a v její malé makovičce všechno muselo způsobit zmatek. Pokud vezmu v úvahu, že snad měla majitele už před pobytem v útulku, pak jsem již jejím pátým majitelem v průběhu jejích tří let věku! Evelina Tato droboučká mourinka je převelice mazlivá a přítulná. Oblíbeným místem bude váš klín, kde se slastně natáhne pupíkem vzhůru a zamilovaně na vás koukne s pobídkou o pohlazení. Pokud bude ve vaší domácnosti jiná kočka, myslím, že to oběma prospěje. Fotografie je z počátku pobytu Eveliny v depozitu, kdy se jí ostatní kočky vůbec nezamlouvaly. Dnes již ví, že není špatné mít kamaráda pro společné lumpárny. Bylo by tedy na čase, aby měla více štěstí na člověka, který snad dokáže lépe zvážit své možnosti a bude sto stát při Evelině i v dobách ne zrovna růžových. Zaslouží si to po tolikerém harcování.

Evelína v depozitu