Jdi na obsah Jdi na menu
 


CESTA Z BRNĚNSKÉHO KANÁLU DO BYTU S VÝHLEDEM NA PRAHU

2. 2. 2006

Během dne pospávala ve sklepích domů, s večerem obcházela opatrně místa, kde mohla najít jídlo a vodu. V zimě mrzla, když lidé uzavřeli okýnka do sklepů a totéž se dalo říci o její každodenní večeři. Alespoň v létě bylo trochu veseleji... Když spadla do betonové šachty mezi domy, nic nenasvědčovalo na zázrak, který by ji měl vysvobodit. Kdo si teď pomyslí, že se mohla ozvat či vyskočit sama, je na velkém omylu - Cecilka totiž mňoukat neumí a má navíc "těžké pozadí"... Dva dost podstatné handicapy pro zdárné řešení takové situace.

Byla nalezena až po deseti dnech. Posvítila jsem do tmy v hloubce a kouklo na mne strašidlo ležící na betonové podlaze v odpadcích. Spustila jsem se za ním, ale zalezlo do větrací šachty a syčelo na mne z bezpečné vzdálenosti. Druhý den jsem si vzala na pomoc klec, ale záměr se nezdařil, a tak jsem se v noci vracela naštvaná a nervózní domů. Musela jsem nechat doma bez dozoru problematickou kočku po operaci, a tak jsem měla pocit dvojího selhání. Netrpělivý kočičí soubor se na mne vrhl s jasnými požadavky po přídělu večeře, mobil mezitím pochodoval po stole s další prosbou a já musela odložit své největší obavy o 24 hodin.

Obrazek

Cecilka po nálezu

Druhého večera strašidlo nebylo na place - raději se v šachtě trvale utábořilo, a to u misky, kterou jsem mu tam dala předchozí den. Z misky bylo uzobnuto. Nacpala jsem sebe do kanálu seč to šlo, natáhla pomalu ruku a dotkla se... strašidlo syčelo, ale zůstalo na místě. Podařilo se mi opatrně dostat ruku až k zátylku a pak už jen stačilo zatvrzele táhnout a držet se kočky za všech okolností :-) Ve spolupráci s naší domácí lékárnou jsme udělali pro nováčka během noci, co se dalo. Měla jsem však obavy, že je pozdě.

Předběžná vyšetření ráno u veterinářky mne trochu postavila na nohy. Krev putovala do laboratoře, a tak jsme kočce mezitím oholili hlavu a následovalo šamponování - prostě jako u kadeřníka. Jde totiž o kočičí dámu se sarkoptovým svrabem, a tak potřebuje dát do pucu. Celou dobu se doktorka směje mému vyprávění a představě, že se bavím po nocích prolézáním kanálů. Novopečené praktikantce veselo není - na Univerzitě totiž něco takového ještě neviděla (mám na mysli stav kočky) a mé hobby jí připadá neuvěřitelné. Nováček dostává jméno Cecilka a následující dva měsíce musí být v kleci. Mezi ostatní může "po dvou Strongholdech".

Když vystřídala klec okenní parapet zalitý sluncem, byla Cecilka mimořádně spokojená a vděčná. ... Její velké dětské oči ale nebyly šťastné - neměli jsme na ni čas.

Obrazek

Cecilka v depozitu

Obrazek

...laškovná

Po 3/4 roce se štěstí na Cecilku usmálo znovu. Slečně z Prahy se zalíbila charakteristika této starší dámy s dětskými vrtochy na webu. Po několika mailících pak návštěva jen potvrdila rozhodnutí, a tak v polovině června Cecilka bázlivě stanula na prahu nového domova. Zprávy jejích majitelů mne utvrzují v přesvědčení, že tato nikterak atraktivní, starší a mírně plachá kočička čekala právě na ně.

"Cecilka nám dělá jen samou radost, snad už se začíná cítit trošku jistěji, protože na skříni v komoře tráví už jen minimum času. Posledních asi 5 dnů už pokaždé ráno spinkala na parapetu v obýváku ve svém parapetovém pelíšku a vždycky nás skřípavě vítá, když vycházíme z ložnice :-) Také stačí, aby se jeden z nás posadil a už ji máme na klíně :-) Samotnou ji to na sedačce zas tak moc nebaví, ale když se může jednomu z nás rozvalit na klíně, tak to neodolá :-) Moc si oblíbila její dvoupatrové škrabadlo, demoluje ho seč jí drápky stačí :-) Samozřejmě ji vždycky nadšeně chválíme, jaká je to hodná Cecilka, že používá škrabadlo a ne sedačku na broušení drápků :-))) V tomhle je opravdu vzorná, do sedačky si neškrábla ani jednou, používá jen a jen škrabadla. Také záchůdek je bez problémů, už jsme nasadili i horní díl, což Cecilku naprosto nevyvedlo z míry a dál ho vzorně používá. Už nás čekají jen dvířka k záchůdku a bude to kompletní :-) Rýma už se také zlepšila, jen "mňoukátko" je stále rozbité :-) Nebo takhle Cecilka "skřípe" trvale? :-) Každopádně Cecilka je opravdu kočkopes, ale mimo to je i had, krokodýl, klokan a koník :-) Takové multizvířátko :-) Po nocích řádí jako černá ruka, na parketách jí to trošku klouže, ale udělala si z toho pěknou zábavu - Radek ji jednou večer viděl, jak se rozeběhla, sklouzla se po parketách až udělala "hodiny" :-))) a pak zahrabala na místě a kamsi odfrčela, prostě jak z Toma a Jerryho :-))) Také jsme pořídili do obýváku kobereček, který začala používat jako startovací plochu ke svým tryskovým běhům a někdy bychom opravdu rádi viděli, jak to celé probíhá (víme jen to, jak to vypadá ráno - koberec je shrnutý úplně u zdi, Cecilka na nás mžourá z parapetu jako andílek naprosto neschopný podobných kousků :-))) ). Jen noční dusot dává tušit, že ráno nás opět přivítá shrnutý koberec :-) Jsme moc šťastní, že jsme se rozhodli právě pro Cecilku, ono už hned ze začátku bylo jasné, že jsme si souzeni, takže to ani jinak dopadnout nemohlo :-)"

Obrazek

vše tedy dobře dopadlo :-)

Fota z domova Cecilky najdete ve fotogalerii

 

Náhledy fotografií ze složky Cecilka z Botanické

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář