Jdi na obsah Jdi na menu
 


Listopad 2016

1. 11.

V pátek jsem naposledy více psala a zmínila problémy se Zdendou.  V sobotu jsem s ním jeli na kliniku a dlouho tam pobyli. Odebrala se mu krev, prošel prohlídkou, podala se mu infuze. Můj muž zatím vezl krev do laboratoře lidské nemocnice, v sobotu jiné laboratoře nefungují. Výsledek neukazoval na selhání ledvin, ale na důsledek chronickému průjmu. Po příjezdu domů jsem sotva stihla nakrmit stovku hladových a rychle i ty venku a už už bylo nutné vypravit  Václava na cestu k jeho kamarádům.

Václav se cestou pokadil a počůral, dovedu si představit ten stres, kdy jej naložíme do auta a  chudák nemá tušení co s ním bude a jaké máme úmysly.  Z boxu se mu  nechtělo, ale dnes /míněno úterý/ už paní psala, že přišel ke krmení a je v pořádku a spokojen. Tak snad bude dlouho bez zdravotních problémů, ta chronická rýma mne u něj znervózňuje. 

Přijeli  jsme domů až večer, bylo nutno nakrmit kočičky v Brně, a doma to vše zase řvalo hladem.  Nejvíce koťata.  Za domem řada na jídlo u krmítka. Začalo se to tam hladem hádat. Dušín si v poslední době krmítko velice chrání.

Spousta kočiček se krmí zvlášť a tak někdy krmení trvá i čtyři hodiny, včetně dezinfekce mezi skupinami koček a samozřejmě venkovkami.  Není to jen tak, že plácnete na plato konzervu a basta. 

Pak bylo nutno  vymyslet, jak nakapat Zdeňka.  Dezinfikovala jsem box a na infuzi jej tam dala i s pelechem a byla s ním.  Neměl trpělivost a tak se kapalo krátce, rychle, málo  a častěji.  Na čištění wc nebyl ani čas ani síly, pozdě v noci jsem šla spát trochu spokojená tím, že se spolupráce se Zdendou daří.

Ráno kolotoč kolem krmení, snaha stihnout nějaké záchodky a hlavně Zdendu.  Po poledni jsme měli být v Brně s Otíkem.  Mezi krmením jsem se snažila podat injekce těm, kterým se podávají pravidelně i tam, kde bylo akutně třeba. Problém nastal u Buclítka, muž přišel do kuchyně s tím, že je Bucli nějaký divný, tyhle větičky miluji J Bucli chodil od jednoho wc ke druhému a tak bylo nutné zjistit, kde je problém. Obstrukce močových cest by u něj měla fatální následky. Čas utíkal  a já běhala za zadnicí Buclimu a zjišťovala, o co jde.  Měl průjem.  Pak prý že potřebuje injekci Micánek, zvrací, nejí, opět její problémy a muž si všiml, že má průjem.  A zvrací Mína a Cipi. A Mikloš. A opět nakapat Zdeňka.  Mezitím z koťat v karanténě po odčervení   vesele lezly škrkavky  a Gulliver řval o jídlo. Žanetka toho sic moc nenamluví, ale taky péči potřebuje. I naštvané holka v karantěně po kastraci.

Otíka jsme dovezli do nového domova. Zapomněla jsme protokol a jiné věci, no prostě ostuda. Dle posledních zpráv přichází novému domovu na chuť a pomalu jej přijímají i dvě kočičky. Co víc si přát.

Domů jsme dorazili až pozdě večer, opět krmení v Brně a nákup steliva v Globusu. Než nakrmíte, vytaháte, stelivo a jiné, je půlnoc.  A opět péče o Zdeňka, to už jsme u něj v boxu usínala.

Už v noci se mi Křižík nezdál  a ráno bylo hůř, nejedl. TOTO nevloženo na fb a DOPSAT!

2. 11.

Psala jsem, že se mi chování kocourka Křižíka nezdá. Divoký, stále i po letech, plachý, bez důvěry, i po letech. Dnes už dědek.  Velký kamarád Buclítka. 

Odchytit se mi jej podařilo rychle a bez konfliktu. Ošetření nás ale nepříjemně překvapilo.  Nebyla to jen rýma a špatné zuby, ale Kříža měl pod uchem obří absces. Nejprve jsme si mysleli, že se senioři poprali, no nedivte se, i to nám staříci dělají J Ale ono ne. Vetka bouli rozřízla, vytekla tuna hnisu s krví a po delším zkoumání bylo zjištěno, že původ zánětu je ve středním uchu. Křižík v roce 2007 prodělal resekci ucha, měl opakovaně polypy a nebylo možné jej léčit. Zákrok zvládl dobře, pomohl mu, komplikace žádné. A ejhle po letech se mu ve středním uchu udělá zánět a hnis si udělá cestu boulí na boku krku.

U zákroku se odebrala i krev a udělá se kultivace odběru z abscesu. Kříža se probral dobře a rychle, včera večer i jedl a poměrně dost. Dnes však nic moc, dostává kašičky, antibiotika a injekci na bolest má, ale snědl jen jednu misku.  Večer jsme se mu snažila něco podat do tlamičky, ale má z kontaktu velký stres.  V krvi u něj další neradostná zpráva – selhání ledvin, ale tyto problémy odpovídají věku a není důvod to vzdávat  jen proto, že jde o staříka. Ostatně, doposud jsem neměla pocit, že by měl vážné problémy. Samozřejmě je možné, že zákrok selhání ledvin urychlí, ale to co měl Kříža na boku krku muselo být rozříznuto, to riziko jsem musela nést. Škoda, že jsem ten den nechala doma foťák, ten hnus, co mu vytekl z boule, by jste měli vidět. Foto je až z domu, Kříža je zatím pod dozorem v boxu.

Myslete na něj ať se mu vrátí chuť na jídlo. Zákrok stál 3226,- /zuby, absces, odběry krve, rentgeny, kultivace, účet vyfotím, nechala jsem jej v práci/, budeme vděčni za pomoc, č. ú.: 2019755103/0800, KRIZIK. Moc děkujeme

2. 11.

Na veterinu musela i Kačenka. Tři roky stará kočička, FIV pozitivní. Trpí chronickou rýmou. Pro ni ale na veterinu nemusela. Všimla jsem si, že slintá. Byla tedy chycena, je plachá, a pořádně jsem ji prohlédla. Měla přední spodní špičák pohyblivý a zkřížil se tak, že nemohla zavřít tlamku. Vzala jsem gumové rukavice a snažila se zub vytrhnout, ale bohužel. Dostala tedy léky na bolest a objednána na veterinu. Zub nešel ven ani tam, druhý špičák také nebyl v dobré kondici a tak musela přijít bohužel ke slovu narkóza, riziko u FIV kočičky.  Vše ošetřeno, krev odebrána, Káča se pomalu budila. Doma ještě vyspávala, ale v noci již byla při sobě a já si všimla, že zornice nereagují na světlo, chvílemi jsem měla pocit, že nevidí. Zornice byly stále jako koláče, zdála se mi zmatená. Při posvícení do očí čelovkou, uhnula. Že by byla slepá, to jsem naštěstí po čase vyloučila, ale problém tu byl a je stále.

Káča se mi zdá nervozní, k jídlu přišla a jedla, ale je jiná chováním. Oči mají stále problém, vetka říká, že máme čekat, zda problém odezní. Měli jsme takové reakce, ale u ledvinářů a šlo to jen k horšímu. Káča má zatím ledviny v pořádku, krevní obraz ukazuje nízké bílé krvinky, jiný nález nemá. Je mladá, snad to není nějaké konečná stanice FIV. Vyšetření Kačenky stálo 1786,- , kdyby chtěl někdo Kačence pomoci, bude ráda, nemá to jednoduché. Učet přiložím zítra, vše zůstalo v práci na stole. Č. ú.: 2019755103/0800  

Moc děkujeme!  

29. 11.

Mrzne až praští. Krmení venkovek je opět časově náročnější. V Brně ohříváme v mikrovlnce podložky, ty do polystyrenu a na tom teprve miska, za domem je možné měnit jídlo vždy, když jsme doma. A tak kdo si baští jako král a na ohřáté misce? No přeci Duši a spol. J Když více mrzne, dáváme v Brně ke krmení vařené kuře, to jediné kočky jí i po nočním zmrznutí. Většina konzerv nerozmrzne a  pokud, je z jídla odporná břečka. Samozřejmě, vše jistí granule, ale když zamrzne voda, riskujeme selhání ledvin u kočičích klientů.

Duši si vede dobře, hodně přibral. Ochočování se zatím nedaří, ruce jsou jeho nepřítelem. Pomalu plánuji instalaci klece na zahradu, musí si na ni zvyknout a naučit se do ní lézt s důvěrou, třeba na nějaký mls. Snad se nám v pravý čas, někdy před Vánoci podaří lapit a svátky stráví u nás. O exces podobný minulému Silvestru nemám zájem. Stále vidím, jak zběsile pádil zahradou, ta zářila do ruda od okolních ohňostrojů.

Zatímco jiní se na svátky těší, pro mne je to období stresu a strachu o zvířata. Soused je bezohledný, dělobuchy práská přímo před našim domem a v kombinaci s alkoholem se tento padesátiletý muž chová jako idiot.  On má vůbec problém dohlédnout důsledky svým činů. Je bezohledný a hloupý. O jeho kočičku jsme se starali, dochovali ji.  Smutný příběh a jen jedna část obrazu jeho života.

U krmítka se nám to hemží novinkami. Minulý týden se u nás schovával vyděšený černý kocourek. Před domem byla v noci šarvátka koček, myslím, že nekastrovaná mládež z okolí začíná vystrkovat drápky. Tenhle kulaťoučký černý puclík se krčil pod krmítkem a čekal až akce ustane. Chválím jeho zdrženlivost, hlavně kvůli infekci FeLV, kterou jsme mezi místními sem tam zaznamenali.  V posledních dvou letech byly místní námi testované kočky negativní, kéž by to vydrželo. V minulosti k nám mnohé, nemocné, přišly umřít, nálezy měly velice škaredé.

U Klapouchého si všímám většího břicha, ale snad je to jen tím, že se zimou přibral. Je to starší pán, který bydlí dole v bývalém JZD a váží k nám každý večer, nebezpečnou cestu. Během noci se často zdržuje kolem domu a zjišťuje, jaké další jídlo dávám do krmítka.  Dobrá bašta je jeho prioritou. Má takový pohled, že by jste mu dali i pět korun J

Čekám další hon. Netuším, co hodlají hoši střílet, není co. Dnes jsem asi kilometr vzdušnou čarou od domu zahlédla bílý flek v poli. V místech, kde právě myslivci chodí a nahání. Myslela jsem, že tam už kočky nechodí, k domům je daleko.  Bohužel jsem v dalekohledu zahlédla celobílou kočku. Ideální terč.  Kilometr jiným směrem jsem v neděli večer táhla z cesty mrtvou tříbarevku. Mladé zvíře. Kdyby lidé kočičky kastrovali a lépe krmili, neměly by kočky potřebu toulat se tak daleko.  

Psala jsem před časem, jak kočičky jiného souseda marně vysedávají u domu a domů je nikdo nepustí. Myslím, že se vydaly hledat teplý pelíšek dál od domu, v areálu JZD. Moc už je u domu nevidím, jen za slunečného počasí. Kocourka jsme zahlédla, jak směřuje na naši stranu, zda chodí do krmítka, to ukáže kamera. Jeho matka je u nás stálicí. Objevuje se s tmou.

V Brně máme také nováčky. Bohužel od lidí, kteří se nestarají, prostě kočky obývají jejích zahradu, to je tak celá jejich péče. Ostatní je na nás. Jejich původní kočičky mám daly dost zabrat, pokud koťata nezabili majitelé koček po narození, rozeběhla se pak do všech světových stran, hlavně na tu naši stranu, kde je krmítko. Jednu dobu bylo na jejich pozemku 5 nekastrovaných koček. Všechny plaché. Koťata, která přežila infekce, nám s podlomeným zdravím lezla do krmítka. Když jsem slušně požádala majitele o řešení, práskli mi dveřmi u nosu. Tak jsem v tichosti problém během tří let vyřešila sama. Pár let pak byl klid, byla jsem ráda, místo pro kočky již není bezpečné. A ejhle, oni si pořídí nové kousky.  Dvě holky. Jak jinak. Kastrovat je nebudou, to asi čekat nelze, zase se bude po okolí potulovat kupa koťat bez péče, včetně matek. Můj plán je jasný. Majitelům jistě dojde, kdo za tím stojí, ale já si to klidně odsedím. Ať mě zavřou, ale nepřipustím, aby se na jejich zahradě pomnožila taková bezprizorní smečka jako v minulosti.  Holkám říkám Světlušky, ve tmě jim v čelovce svítí očiska. Pokud začnou rozšiřovat teritorium, zajede je auto. Hned vedle se i začalo stavět, taky nedobrá zpráva. Mám nezodpovědných držitelů zvířat plné zuby. Se stařím mi ubývá tolerace vůči nim.

Omlouvám se, pokud se zvednu od PC, musím ještě nakrmit Žanetku, dnes málo jí.  Záda mi vyjela a dobře to nevypadá. Včera jsem se plížila domem s větší grácií, dnes je to horší, dovolila jsem si vyčistit wc, ale na třetím jsem prostě zůstala. Kočky už si na moji choreografii zvykly, zvláště pro plašany to bylo těžké, lezly se po břichu schovat, kdykoliv jsem se pokusila o pohyb J